Homiletický výklad Markova evangelia 3

Mk 1, 14-20: „Když byl Jan (Křtitel) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: »Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!« Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak loví v moři; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: »Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí!« Ihned nechali sítě a následovali ho. Když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova (syna) Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě; a hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea s pomocníky na lodi a odešli za ním. “

Když jste zažili Ježíšův křest, uvěřili jste skutečně, že je i vaším králem? Kdo to z tehdejších lidí viděl, kdo v to uvěřil? Pojďme se podívat, abychom viděli všechno, co se dnes stalo. Pojďte. Ježíš se právě vrátil do Galileje a svolává k sobě lidi, aby jim něco řekl. A oni si říkají: „Co je to za učitele?“ Marek si všímá jedné věci: Je to právě ve chvíli, kdy uvěznili Jana Křtitele, který byl přece tím poslem, jak jsme viděli v úryvku č. 1, hlásající evangelium o Božím vítězném návratu k lidu Izraele. Marek chápe, že právě teď tuto úlohu přebírá Ježíš a hlásá on evangelium, poselství od Boha. Jak zní?

Poslouchejte, Ježíš začíná mluvit: „Naplnil se čas“ Teď přišel ten pravý čas, rozhodující okamžik dějin... Ti, kteří Ježíše slyší, si možná říkají: Jak se naplnil čas? Že by konečně přicházel ten proroky slíbený konec dějin? Jak se tedy naplnil? Ježíš pokračuje: „přiblížilo se Boží království.“ Ježíšovy posluchače možná napadají dva možné výklady: „Že by konečně byla svržena nadvláda Římanů tím Mesiášem, Davidovým synem, který sjednotí Izrael? Už Mesiáš přichází? Ale to snad nebude tento Galilejec? A nebo nastává čas konce dějin, který slibovali proroci, kdy Bůh sám teď konečně přijde viditelně a projeví jasně svoji moc nad světem? To by souhlasilo s tím, že říká, že se naplnil čas.“ Ježíšovi posluchači v tom asi ještě nemohou mít jasno.

Ale my, křesťané, i ve Tvarožné a Blažovicích už díky Markovi víme více: My víme, že je to skutečně tak, že Bůh sám přichází, a to skrze Mesiáše–Ježíše. Ale tak, jak to ti lidé nemohli čekat: Ten Mesiáš je sám Bůh, Boží Syn! A víme také, že on sám je tím králem, kterého, jak jsme u Jordánu viděli, ustanovil sám Otec. Proto se Boží království přiblížilo. Skrze něho nyní začíná Bůh vládnout nad světem! Ale věříme tomu? Nezdá se nám to jen takovým náboženským povídáním? Ne. Bůh skrze Ježíše skutečně začal vládnou a chce vládnou nad světem. Ale jak tedy?

Vraťme se do davu poslouchajícího Ježíše. Jak si to oni představují? Ti asi nebyli tak skeptičtí. Možná proto, že se neměli tak dobře, jako my. Možná si to představují tak, že to Bůh udělá všechno sám za ně, a nebo uvidí toho Mesiáše, který řekne: „Do zbraní“, a Bůh tak bude žehnat jejich síle, že Židé rychle vyhrají. To je naivní, napadá nás, a zatím bychom v koutku měli podobné pohádkové přání, že by něco podobného mohl Bůh udělat i v dnešním světě. Jinak moc nevíme, jak by se to mělo stát. Ale poslouchejme, Ježíš teď odpovídá. Říká: „Obraťte se“. „Obraťte se?“ Tak to je možná zklamání. Čekali jsme něco většího, že něco udělá Bůh. Že se máme obrátit, to už jsme slyšeli mockrát, třeba od Jana Křtitele.

Ale pozor, Ježíš to jistě myslí vážně a to dohromady s příslibem, že se Boží království přibližuje. Proto ještě dodává: „věřte evangeliu!“ „Věřte mně! Věřte mému poselství, že Bůh skutečně začíná jednat, vládnout. A právě proto se obraťte. Bůh sám vaše obrácení, pokud bude skutečné, dovrší svou mocí! A Marek to zdůrazňuje pro svou obec i pro nás: „Věřte tomu!“ „Věřme tomu!“ Tak dobře, ale co to tedy znamená, že se máme obrátit? Znamená to radikálně (nebojte se toho slova, znamená: ke kořenům), proměnit své smýšlení i jednání, obrátit to, co v našem myšlení a jednání není Božího a začít smýšlet a jednat podle Boha!

A neříkejme si: „Ale já přece nepotřebuji nějaké velké obrácení. Já žiji dobře.“ Protože kdybychomho nepotřebovali, už by byla Boží vláda ve světě mnohem, mnohem víc vidět a Ježíš by nám to dnes neříkal. A nebojte se. Dnes nám také Marek ukazuje, že nám Ježíš chce jasně ukázat, co pro nás, pro vás konkrétně znamená toto obrácení a jak ho začít. Tak, jak to už udělal tehdy, u moře.

Proto se pojďme ještě na chvíli vrátit ke Galilejskému moři a uvidíme to: Rybáři Šimon a Ondřej, Jakub a Jan jistě celé toto Ježíšovo hlásání slyšeli, když jej v těch dnech mnohokrát opakoval blízko jejich rodiště. Je možné, že je nadchlo a že nyní při práci na hladině moře nad ním přemýšlí jako my: „Jak se mám obrátit? A jak se projeví to Boží království? A také mají pochybnosti o tom, že se stane něco zvláštního.

O to větším překvapením pro ně musí být, když na ně někdo křičí: „Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí!“, a když zjistí, že je to ten učitel, nad jehož slovy teď přemýšleli. Abstraktní myšlenka na obrácení se nyní proměňuje ve zcela konkrétní výzvu. Jsou pozváni vstoupit s tímto člověkem Ježíšem, Božím Synem a králem, který má Boží království naplnit, (což na rozdíl od nás ještě neví,) do blízkého, osobního a trvalého kontaktu: „Pojďte za mnou“ „Vysvětlím vám to, ukážu vám, jak se máte obrátit. A aniž to ještě tušíte, také za vás obětuji celý svůj život.“ A dokonce jim, ale i nám, překvapivě slibuje účast na tom díle: „Budete při tom pomáhat, aby všichni lidé začali žít pod tou právě přicházející Boží vládou!“

Šimon, Ondřej, Jakub a Jan neváhají. Ihned nechávají všeho, dokonce to, co je pro ně nejdůležitější, svoje zabezpečení a rodinu, a jdou za Ježíšem. Nyní, na závěr, Ježíšovi povolaní, si místo těch čtyřech dosaďte své vlastní jméno: Nejen jste dnes slyšeli teorii, že je skutečně teď čas, kdy Bůh chce vládnout nad světem, a proto že i vy musíte vládnout nad sebou, ale Ježíš zcela konkrétně dnes přichází za tebou a říká Ti: „Pojď za mnou a já Ti to ukážu.“ Přátelé, poslechneme ihned, dnes, radikálně? Změníš něco prakticky? Opustíš bezpečí své lodi? Chceš nechat ty věci, aktivity a lidi, kteří by Ti bránili jít za Ježíšem, až na druhém místě? A půjdeš skutečně za ním tak, že ho od teď budeš mít stále v mysli, že mu budeš naslouchat a dáš mu svůj čas?

Nechme dnes Bohu vše, co by mělo být až na druhém místě, co by nám bránilo jít plně za Ježíšem. A místo toho přijměme větší dar Ježíše: jeho samého s tím vším, co pro nás chce dělat.