Bohumil Robeš: Básně věnované blažovským křížům

BOHUMIL ROBEŠ směřoval k dramatické kariéře – dostudovat však nesměl a místo divadla strávil 13 let v komunistických kriminálech. Po návratu z kriminálu se opět plně zapojil do kultury, po převratu i do politiky a aktivní je i v současnosti.
Ve farní knihovně naleznete jeho druhou knihu o létech vězení: Věčný prolog.
Jaroslav Hutka napsal o Bohumilovi Robešovi:
Pro mne největší hrdina nenásilného odporu je básník Bohumil Robeš. Byl zavřený na pět let a pustili ho až po třinácti a i když byl v těžkém vězení, tak si ještě odtrpěl sedmdesát korekcí, to je zvláštních šesti až desetidenními trestů v betonové cele s jídlem jednou za tři dny a nezlomilo ho to. Kdo toho člověka zná a koho zajímá?

POUTNÍK NEBES
(Šebestiánu Kubínkovi na cestu – v Úlehlích)

Krosničkou nebesa podepřená
Modlitbou očí - srdcí žalm
Útěcho bezmocných
Navrať se s poutníky k nám
Od jitra do noci

Vzpomene i země na  Zdrávas
Z očí se skřivan bezděky
vznes
Poutníku nebes Krosničku zas
otvírej při cestách
včera i dnes

U KOVÁRNY

Ukovat podkovu štěstí Neklesnout
V bouřkách
i v metelici
Pozvedám perlík Do výšek plout
na bárce doufajících

Až výheň uhasne po chvíli prodlevy
budem si šeptat: Otče náš
První kříž podá nám úsměvy
Poslední kříž
rozohní plameny
v nebi i v nás

Z POSLEDNÍ CESTY
(Blažovický hřbitov)

Jednou se potkáme
U Boží Dlaně
Z dálky nás vítají
Orli
Slavíci
Káně

Zas bude po cestě kráčet
Zdislavy křehké postulát
duha i déšť
V zemi rozkvetou dávné pláče
Ukazatel našich nadějí
a  cest

ŽALM ÚRODY (U Skalky)

Růženec oblak
spouštím
do dlaně
Nejtišší žalm
Nejtišší vzlyk
Jediný klas bez modlitby
Nevstane
Jediný hlas
Orel
Kolibřík

Růženec oblak
zahání ze srdcí hořkost
i mýlku
Po stopách dědičných kráčí
oráč hvězd
I pěvec ztajených
snílků

Pro milé Blažovice sepsal Bohumil
Robeš Holubice 27.8.LP 2011.

POSLEDNÍ ZVONĚNÍ  (U zvonice)

Až naposledy  k zítřku shlédnu
až naposled se oči uzavrou
Až poprvé  kořání jiter zvednu
zamávej světe k Trůnu Světla
v dlaň slunnou
vtisklou  čamarou

Poprvé poznám jak žalmy bije
srdce zvoničky
k zástupu:
nahmátne žaltář pro „Kyrie“
kapelník času
v času ústupu

Naposled shlédnu proti nebi:
tam kráčím Boží Rodičko
V náručí skrovnou žeň i setby
doznělou
zrodu
vábničkou...

POD KAŠTANY

Nechej mne čekat
nechej mne splývat
Až odkvete stromů strom
Budu se vinout jak řeka
v sad věků růst
i zlom

Budu se vinout bez oddechu
na větvích vykvetoucích
Konec chvatu
konec spěchu
Krok k Věčným jitrům
bez půlnocí

Nechej mne čekat Až se schýlí
větev nad šíjí
zapomnění
Na nebi stopy otců zbyly
i matek v mezidobí
proměny a změny

Bohumil Robeš
Holubice 7.3. LP 2012.